Milenka, manželka,
matka, (D)dobrovolná babička, porodní asistentka, zanedbaná puberťačka,
kariéristka, neúspěšná podnikatelka, prostitutka, … 12 žen, 12 dramatických
osudů, 12 kapitol.
Bábovky
jsou třetí knihou talentované Radky Třeštíkové. Soubor povídek vyšel začátkem roku 2016 a záhy se stal bestsellerem. Dvanáct příběhů nás zavadí do života žen různých
věkových kategorii. Třeštíková otevírá ta nejbolestivější témata a zákoutí
ženské duše, s kterými se dokáže ztotožnit každá žena. Jak se cítí Rebeka,
která je milenkou ženatého muže? Je Karolína vážně tak příšerná a kdo je otcem jejího
dítěte? Skutečně jsou gerbery ve váze pozorností pro Milušku? Proč se Nikola
chová jako rozmazlený fracek a paní Dobrovolná dělá náhradní babičku? Kdo
ukradl Květě peníze v bufetu?
Jednotlivé
příběhy jsou vyprávěny formou prožívajícího já, dostáváme se do myšlenek hrdinek a
jejich strasti prožíváme s nimi. Povídky jsou vyprávěny ve dvou dějových
liniích. V čase vyprávění a retrospektivě, složené ze vzpomínek. Vzpomínky
jsou v mnoha případech s odstupem několika let a ukazují zásadní
zlomy v životech hlavních postav.
„Vstanu ze židle a poděkuju, i když přesně
nevím za co. Z nemocnice odcházím rychle, chci to tam za sebou všechno
nechat, setřást tu děsivou zprávu z modrých šatů, na které se mi přilepila
jako kus zatažené oblohy, sluneční brýle jsem nejspíš zapomněla v ordinaci,
ale slunce je stejně za mraky. Svět kolem zničehonic potemněl a ztichl, vůbec
nic neslyším, necinkají tramvaje, auta netroubí, dokonce ani to kterému omylem
vstoupím do cesty, žádné z šesti narozených dětí dnes nekřičí a přitom
jsou všechny zdravé a dokořán otevírají malá ústa,...“ (str.62)
Bábovky jsou
kompozičně velmi propracované. Jsou výjimečné vzájemnou provázaností. Hlavní
postavy a jejich osudy se proplétají, ať už náhodně nebo jen proto, že jsou si
partnersky či rodinně blízké. Postavy se v jednotlivých povídkách objevují
i několikrát, někdy jsou setkání hromadná, jako je tomu například na pohřbu. Jednotlivé
příběhy a postavy jsou vedle sebe skládány podle tématu, o kterém autorka
vypráví, čímž ukazuje dva rozdílné pohledy na stejnou situaci. Příběhy se
proplétají stejně jako postavy. Během čtení jsem si ke každé dělala
poznámky, abych neztratila dějovou niť, a upřímně obdivuju autorku, že se v
nich sama neztratila, ačkoliv drobné informační chybičky by se našly.
Třeštíková
si s postavami pohrává jako s loutkami, ale i přesto nezapomíná udržet
napjatou a tajuplnou atmosféru. Vsází na náhodná setkání, která překvapivě
fungují a často nemilosrdně zamíchají osudem. Provázanost je přítomná i v jednotlivých
závěrech kapitol, které nechává Třeštíková otevřené, čímž udržuje napětí a
zároveň čtenáře povzbuzuje, aby četl dál.
"Nechám mixér mixérem a jdu se podívat zprátky do jídelny, která už vůbec nevypadá jako jídelna, půl stěny je pryč, a namísto stolu, u kterého jsem ještě před chvílí seděla, přesně tam, kde jsem v klidu jedla svoje kuře, jsou pomačkané plechy, skleněné střepy a hromada suti." (str.243)
Bábovky mě nesmírně bavily,
moje pocity se střídaly jako na běžícím pásu. Příběhy hrdinek jsem prožívala tak,
jako by to byly mé vlastní. Obsahu porozumí každá žena, která se někdy
strachovala o své nejbližší a milovala. A určitě by neuškodilo, kdyby se kniha dostala do rukou mužům. :)
Radka Třeštíková, Bábovky, Motto, 2016.
Za recenzní výtisk děkuji internetovému knihkupectví Martinus, bližší informace naleznete ZDE
Krásná recenze. Docela jste mě inspirovala, abych si knihu přečetl! Děkuji. Michal
OdpovědětVymazatděkuju :)
OdpovědětVymazatMoc hezky napsáno. Knihu jsem dočetla včera a lépe bych své pocity nevyjádřila. Denisa
OdpovědětVymazat